Horalík atelier

Geometrie mezi trámy – Dům a Zahrada 10/19



Na pražském Veleslavíně stojí starý dům ze 30. let minulého století. Jeho podkroví však ukrývá zánovní byt. Je mezonetový, dvě podlaží od sebe odděluje nové dřevěné schodiště. I přes nedávnou rekonstrukci si původně půdní interiér uchoval typického genia loci prostoru vetknutého mezi omšelé trámoví. Citlivě ho doplňuje současné moderní vybavení, které interiéru nic neubírá na jeho kouzlu. Naopak efektivně využívá jeho specifické kvality.

Tři stěny

Byt, ve kterém se těsně po dokončené vestavbě usadil mladý pár, má dispozici 3+kk, navíc tento prostor rozšiřují galerie a terasa. Interiér zabírá 85 metrů čtverečních, terasa 15 metrů čtverečních.

Zaměřili jsme se jen na obývací pokoj, který spolu s kuchyní a koupelnou zabírá spodní podlaží. Autorem jeho geometrické podoby je architekt Tomáš Horalík, kamarád majitelů. „S Tomášem jsme se znali už delší dobu. Z našich setkání a diskusí vyplynul nápad, že by nám mohl navrhnout nábytek do bytu. Líbil se nám jeho přístup i styl myšlení,“ vypráví majitel.

Domluvili se na návrhu obytné stěny, vestavěné knihovny předělující kuchyň a obývací pokoj a parapetu doplněného skříňkami, který sahá přes celou jednu stěnu bytu.

Výběr z pěti možností

Majitelé nechali architektovi volnou ruku. „Především jsme chtěli něco, co by dobře ladilo s celým bytem, který je atypický. Zajímala nás hlavně estetická stránka. Tomáš nám nabídl pět velmi rozdílných návrhů, z nichž jsme vybrali jeden, u kterého jsme pak dále společně diskutovali detaily a způsob provedení,“ popisuje majitel.



Tomáš Horalík svůj návrh vysvětluje jako jakýsi kompromis mezi dvěma odlišnými přístupy ke světu. „Klienti jsou pár, kdy žena je hodně racionální, ale má ráda chaotičtější věci. Muž je opak, je spíš chaotický, ale má rád jednoduché racionální věci. Snažil jsem se tedy navrhnout něco mezi – tedy nějaký chaos, který ale v sobě má racionální systém, řád,“ říká architekt Horalík.

Místo příčky knihovna

Výsledkem je zdánlivě nepravidelně pojatá kombinace volných polic a uzavřených úložných prostor. Při bližším zkoumání se však použité motivy opakují.

Vestavěnou knihovnu architekt vložil mezi trámy. „Použili jsme lokální kotvení vruty do trámů, které jsou následně zakrytkovány. Jinak jde o samonosnou prostorovou strukturu ležící na trámoví. Knihovna odděluje prostor obývacího pokoje a kuchyně, ale zároveň ponechává vizuální kontakt,“ popisuje Tomáš Horalík. Některé z úložných prostor v pravidelném rastru mají z pohledu z obývacího pokoje vyplněná záda. Jiné jsou volné, s přístupem z obou stran.

Obytná stěna na protilehlé straně pokoje vyplňuje původní niku. „Slouží jako doplněk vestavěné knihovny v trámoví a nabízí další prostory pro uskladnění různých předmětů,“ popisuje architekt. Část z nich lze uzavřít do skříněk s dvířky, z nichž některé mírně vystupují do prostoru. Bezúchytková dvířka se otvírají na zmáčknutí, díky systému tip-on. „Funguje to dobře, jsme s tím spokojení,“ pochvaluje si majitel.

Lehčené police

Do návrhu majitelé architektovi moc nezasahovali. Nejvíce společně řešili výběr dodavatele a materiál, ale i o to se staral hlavně Tomáš Horalík. „Celkově se nám koncepce líbila a k architektovi jsme měli důvěru. Myslíme, že se to povedlo a s výsledkem jsme spokojeni,“ hodnotí majitel.

Pro konstrukci nábytku volil Tomáš Horalík laminovanou dřevotřísku. „Jen u bílé obytné stěny hlavní horizontální prvky z eurolight desek,“ říká architekt. Tedy z lehčeného voštinového materiálu. Podlaha je dřevěná, další vybavení si majitelé zajišťovali bez přispění architekta.

Schodiště za knihovnou vede na galerii, ze které se vstupuje do dvou pokojů a na terasu. Přímo nad fošnovým stropem obývacího pokoje se nachází ložnice majitelů.